zelená veterina hořovice
Časté dotazy
Síňokomorové chlopňové vady u psů

Rebecca E. Gompf, DVM, MS, DACVIM (Cardiology)

 ZÁKLADNÍ INFORMACE

Popis

Levá dvojcípá nebo také mitrální chlopeň leží mezi levou síní a levou komorou. Pravá trojcípá chlopeň leží mezi pravou síní a pravou komorou. Chlopně brání zpětnému toku krve z komor do síní při srdečním stahu. S věkem se se na nich vytváří jizvy (myxomatózní degenerace) a postupně přestávají těsnit. Následkem toho je srdeční pumpa méně účinná a srdce se postupně zvětšuje a zesiluje. Pokud je zpětný tok jen minimální, srdce je to schopné kompenzovat, ale jak se otvor zvětšuje a zpětný tok zesiluje, může nastat i srdečnímu selhání. Nejčastěji je postižena levá mitrální chlopeň a její degenerativní změny mohou zapříčinit levostranné srdeční selhání.

Příčiny

Příčina degenerativního postižení chlopní je většinou neznámá. Vady cípatých srdečních chlopní jsou nejčastějším srdečním onemocněním psů. Častěji postihuje malá a střední plemena, zejména papillony, pudly, čivavy, jezevčíky a kavalíry a projevuje se většinou u starších jedinců. Choroba začíná v mladším věku a má rychlej vývoji se vyvíjí u samců než samic. Důležitou roli hrají genetické vlohy, ale životní podmínky (zátěž, obezita, dieta…) významně ovlivňují závažnost problému.

Klinické příznaky

Zpětný tok krve často způsobí srdeční šelest slyšitelný při běžném vyšetření, ještě než se objeví pozorovatelné příznaky. Prvním příznakem bývá kašel vyvolaný zátěží nebo silným vzrušením. S časem se levá polovina srdce stále zvětšuje, přidávají se vážnější příznaky srdečního selhávání, silnější kašel, nezvládnutí fyzické zátěže, zrychlené a ztížené dýchání, neklidný spánek. Psi, u nichž se vyvíjí pravostranné srdeční selhání můžou také kašlat, ale častěji u nich dochází k rychlé únavě při zátěži, ztrátě hmotnosti a svaloviny, a hromadí se jim tekutiny v dutině břišní. Po čase se tekutina začne hromadit i v plicích a psi mají potíže s dýcháním.

Diagnostické postupy

Srdeční šelesty se většinou hodnotí podle toho, jak moc jsou slyšitelné. Slabé šelesty vyžadují jen pravidelné kontroly po zbytek života zvířete. Jakmile dojde ke změně nebo zesílení šelestu, objeví se další příznaky nebo zrychlený a nepravidelný srdeční pulz, měla by být provedena následná vyšetření:

• Rentgen hrudníku a případně břicha

• Ultrazvuk srdce

• EKG, zvláště při nepravidelném srdečním rytmu

• Laboratorní vyšetření krve

Psi ve vážném stavu při levostranném srdečním selhávání vyžadují před podrobným vyšetřením nejprve stabilizaci.

 

TERAPIE A NÁSLEDNÁ PÉČE

Možnosti léčby

S léčbou se většinou začíná až po objevení se pozorovatelných klinických příznaků, protože zatím neexistuje lék, který by vývoj této choroby zastavil.

Psi s mírnými příznaky jsou ošetřování v domácí péči, u velmi vážných případů je nutná i hospitalizace.

Na trhu je mnoho přípravků pro léčbu srdečního selhávání jako jsou injekční diuretika, která odstraňují tekutinu z plic, vasodilatátory snižující krevní tlak a tím srdeční práci, možná je i akutní terapie kyslíkem. Tekutina může být z dutiny břišní a hrudní odsávána nebo drenována. Po zvládnutí akutního srdečního selhání nastupuje domácí medikace v tabletové formě. Při mírných klinických příznacích mohou být užívány následující léky:

• Furosemid může být podáván po celý život samostatně nebo v kombinaci s jinými diuretiky např. spironolactonem.

• ACE inhibitory, jako enalapril, benazepril, ramipril jsou užívány ke zlepšení kvality života, snižují zadržování tekutiny v dutině břišní a hrudní.

• Pimobendan snižuje srdeční výdej a zlepšuje srdeční stah. Je aplikován u pacientů s vážným srdečním selháním.

• Ostatní léky (digoxin, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů) jsou aplikovány při vysokém srdečním tepu spojeným s arytmiemi jako např. fibrilace síní.

Kromě farmakologické terapie by psi se srdečním selháváním měli dostávat dietu s velmi nízkým obsahem soli. Měli bychom se vyvarovat nadměrné zátěže psa, ale pravidelný mírný pohyb dle instrukcí veterináře není problémem, naopak.

Následná péče

Psi bez klinických příznaků by měli být pravidelně kontrolováni jednou za půl roku, vhodný je i rentgen srdce jednou ročně. Pokud začne mít pes potíže s dýcháním, je nutné navštívit veterinárního lékaře ihned. Intenzivní péče a trvalé sledování stavu je nutné při hospitalizaci psa se srdečním selháním. Po propuštění z hospitalizace jsou nutné pravidelné kontroly po zbytek života zvířete.

Prognóza

Psi bez zjevných příznaků mohou žít mnoho let bez potíží. Čím hůře chlopně těsní a čím více uniká krve z komor zpět do síní, tím dříve se objeví klinické příznaky.

Psi s diagnostikovaným srdečním selháváním v průměru přežívají 8 – 10 měsíců, ale reakce na léčbu je velmi individuální. Psi trpící zároveň dalšími chorobami, jako např. selhávání ledvin, reagují na terapii špatně. Kavalír King Charles Španělé a další malá plemena, u nichž se vyvine degenerativní onemocnění chlopní, by měli být vyřazeni z chovu.

 

NOVINKA

PSÍ ŠKOLIČKA

facebook1

Ošetřující lékař
MVDr. Miloš URBAN

 


pohotovost

mobil: 602 336 846


NABÍZÍME
KVALITNÍ KRMENÍ:

proplan-logo

proplan_pupp